Jdi na obsah Jdi na menu

Nelíbilo se jim plýtvání ovčí vlnou

31. 1. 2020

Huňatá bílá vlna před námi tyčící se do výšky připomíná obrovskou horu sněhu. Než sem doputuje, musí se vytřídit, rozmotat, načechrat a nakonec postupně vložit do dvou gigantických praček, tří máchacích strojů a dvou sušiček. Jakmile 10 metrů dlouhá sušička dokončí svou práci, sněhově bílá vlna se jako had začne sunout potrubím na místo, kde už ji čeká jen zabalení a expedice.

„Kdyby nám dnes někdo řekl, že potřebuje dvě tuny vlny, mohli bychom s klidem odpovědět: Ano, zařídíme to pro vás. Toho v minulosti ve Švédsku nebyl nikdo schopen,“ říká sympatická prošedivělá žena a hrdě přitom poklepe na obrovský jutový balík. 

Její jméno je Jenny Andersson a ve Švédsku ji dnes zná skoro každý. Se svým partnerem Hansem Bulthiusem z ničeho rozjela čistírnu ovčí vlny Ullkontoret, situovanou na švédském ostrově Gotland, která dnes patří v zemi k největším – ročně se zde vyčistí 40 tun bílých chomáčků. 

Nelíbilo se jí totiž, že se v její zemi každým rokem bez užitku vyhodí a zlikviduje v průměru tisíc tun vlny. 

Celý článek k přečtení zde.

Zdroj: forbes.cz