Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sedmiradostná cesta

Asi každý zná křížovou cestu, pobožnost připomínající utrpení Pána Ježíše. Ale slyšeli jste už o cestě sedmi radostí Panny Marie? Máme ji doslova za rohem...

article preview

sedmiradostna_mapa.png

Poutní cesta „Sedm radostí Panny Marie“ představuje trasu mezi lelekovickým kostelem sv. Filipa a Jakuba a kostelem Narození Panny Marie ve Vranově. Cestu lemuje sedm kapliček symbolizujících radosti Panny Marie.
Poutní cesta vytváří krásný prostor nejen pro duchovní uspokojení, rozjímání a meditaci, ale stala se i příjemnou a bezpečnou vycházkovou trasou pro malé i velké návštěvníky regionu s řadou výhledů a přírodních zajímavostí.

  Většina světových náboženství a duchovních směrů zná fenomén poutnictví. Pěší putování není jen reliktem minulosti a nápodobou předků, ale i v současné době se mnoho lidí z nejrůznějších důvodů vydává na pouť. Čas i námaha, kterou poutník obětuje, jej činí nejen vnímavějším pro duchovní impulzy, ale je také blíž přírodě a krajině, kterou putuje.

  Poutní tradice v Čechách a na Moravě má své kořeny ve středověku. Poutě měly už od počátku nejrůznější zaměření a charakter. Nejčastějšími byly poutě prosebné či děkovné, vykonat pouť bývalo také ukládáno jako pokání. Podél cest a na křižovatkách se stavěla tzv. „Boží muka“. Jednalo se o stavby ve tvaru sloupu nebo pilíře, které měly doprovázet člověka jak při poutním putování, tak na cestě životní. Kromě náboženského významu sloužily i jako orientační bod v krajině. Podél cest se budovaly také kříže, ať už na místě nějakého neštěstí, nebo byly naopak postaveny jako poděkování, někdy také označovaly místo setkávání poutních procesí, tak jako novodobý Kříž poutníků u kostela sv. Stanislava v Osikách.
  Proč putovat?    
  Důvody, proč se vydat na pouť, jsou vždy individuální. Společným jmenovatelem je ale vždy touha po změně a nová naděje. Tisíciletá zkušenost říká, že k tomu, aby se proměnila naše krajina vnitřní, je přínosné v odděleném čase putovat krajinou vnější.
Poutě jsou pro mnoho lidí právě časem, ve kterém lze (navzdory fyzické únavě) najít naději a sílu, pomocí kterých je možné duchovně vystoupit, třeba jen na chvíli, o kousek výš nad oblaka všedních dnů.
  "Šel sem po pótnické," nebo "vokolo vobrázku na Vranov" jsou jen dva zlomkovité úryvky běžné řeči, které často vyslovujeme, aniž si uvědomíme, jaký historický obraz kdysi skutečné a využívané poutní cesty v našem regionu se v těchto slovech ukrývá. A tak se zrodila myšlenka obnovy jedné z mnoha historických cest, poutní cesty sedmi radostí Panny Marie.
  Kudy cesta vede?
  Začátek cesty u kapličky v České ne náhodou symbolizuje spojení dvou míst zasvěcených Panně Marii. Upoutávku na poutní cestu a informační tabuli naleznou poutníci a turisté také na vlakovém nádraží v České a na náměstí v Lelekovicích (před hotelem Babí lom). Sedm kapliček, symbolizujících sedm radostí Panny Marie je postaveno na tradiční poutní trase mezi lelekovickým kostelem sv. Filipa a Jakuba a kostelem Narození Panny Marie na mariánském poutním místě na Vranově.                          
  Drobné kapličky z umělého kamene z dílny brněnského kameníka a restaurátora Jiřího Zimovčáka jsou zdobeny obrazy lelekovického malíře a výtvarníka Milivoje Husáka, a každé zastavení je doplněno dřevěnou lavičkou. U třetího zastavení je plánována rekonstrukce lesní studánky, kaplička u Vranova bude realizována jako funkční zvonička – se zvonem z dílny Petra Rudolfa Manouška. 
  O letních prázdninách 2021 čeká v závěru na děti ještě jeden příjemný bonus: stanoviště č. 230 hry Zastav nečas!  (Déčko). Schránka je schovaná u samovýčepu Na Gruntě na Vranově. Je umístěna v budce na borovici u parkoviště. Ve schránce najdete přírodní vynález: Pytlík na svačinu. Schránku z místa neodnášejte! GPS (přibližné souřadnice): 49° 18′ 40″N, 16° 36′ 25″E
49.311268N, 16.6071E.
  Pro zvídavé: Co mají společného bratři Josef a Karel Čapkové s cestou sedmi radostí Panny Marie?
 
(Podle https://sedmiradostnacesta.com/ upravila Eliška Vecheta)