Jdi na obsah Jdi na menu
 


Svátost smíření bez kněze

Jak se zpovídat během epidemie koronaviru? Papež František připomíná možnost, která je uvedena v Katechismu katolické církve, který zná nejen "křest touhy", ale také "zpověď touhy". Více ve videu a výkladu P. Martina Kramary.

article preview

„Mnozí mi říkají: Otče, kde mohu najít kněze, zpovědníka? Vždyť nemohu vycházet z domu.“ Udělejte, co říká katechismus. Je to velmi jasné. Když nemáte možnost jít za knězem a vyzpovídat se, mluvte s Bohem, on je váš Otec. Z celého srdce jej proste za odpuštění, vyslovte před ním svou lítost. Slibte mu: Jak to bude možné, později se vyzpovídám, ale prosím, odpusť mi už nyní. A okamžitě obdržíte opět Boží milost. Jak nás učí katechismus: Sami můžete obdržet Boží odpuštění, nemáte-li možnost setkat se s knězem. Dobře prožitý úkon lítosti a naše duše se znovu stane bílou jako sníh.“

***

Převzato z cirkev.cz:

Individuální svaté zpovědi na požádání nejsou zakázány. Zpovídat se má přednostně ve zpovědnici, která je opatřena mřížkou, a na tu je třeba dát průsvitnou zábranu, která zamezí šíření viru.
 
Prosíme zároveň věřící, aby brali ohled na výjimečnou situaci a na to, že i kněží mohou onemocnět, a pak už nebudou k dispozici ani těm, co se ocitnou v ohrožení života. Nemůžeme si v těchto okolnostech všichni žádat všechno, na co jsme běžně zvyklí. Na druhé straně máme příležitost lépe si uvědomit a připomenout, že je třeba pravidelně zpytovat svědomí a litovat hříchy.
 
Věřící z katechismu vědí, že existuje i tzv. dokonalá lítost.
 
Článek 1452: Vyvěrá-li lítost z lásky k Bohu, milovanému nade vše, nazývá se „dokonalá“ lítost nebo lítost z lásky [contritio]. Taková lítost odpouští všední viny; dosáhne také odpuštění smrtelných hříchů, zahrnuje-li pevné předsevzetí jít ke svátostné zpovědi, jakmile to bude možné.
 
Využijme nyní tuto možnost. Je potřeba si pravidelně zpytovat svědomí, vzbuzovat lítost a chránit se hříchu. Pokud zavádíme bezpečnostní opatření, aby se COVID-19 nešířil, je potřeba se samozřejmě vyhýbat i nákaze hříchu. Vyhýbat se blízké příležitosti, nevystavovat se zbytečně situacím, ve kterých člověk může do hříchu upadnout. Naopak, více se modlit, více číst Písmo a duchovní literaturu.
 
Tak jako lidé dostávají informaci, že v současnosti nemají se vším chodit k lékaři, protože ho mohou vyřadit ze služby, měli bychom brát v úvahu také zdraví kněží - zejména těch, co jsou starší, nebo trpí chronickými nemocemi.
 
Je tu čas zkoušky, který prověří i to, jaká je naše víra. Je tu čas být na sebe o něco náročnější. Svátosti jsou nesmírně vzácné: jsou to pro nás viditelné znaky neviditelné milosti, stanovené Kristem. Avšak neviditelná Boží milost v nás působí, i když nám její viditelné znaky dočasně nejsou plně k dispozici. Věříme tomu?
 
Nabízí se i otázka na zpytování svědomí: nezvykl jsem si náhodou na svatou zpověď jako na „náplast“, kterou přikrývám symptomy pocházející z hlubších příčin, například z pýchy, egoismu, závisti, či strachu? Neopakuji tam dokola totéž, abych odešel, snad na chvíli spokojený, ale bez toho,  abych se opravdu obrátil nebo alespoň posunul k lepšímu? Nyní je příležitost jít do hloubky. Přemýšlet. Zpytovat. Litovat. Měnit.
 
Pokud zpověď skutečně potřebuji a skutečně jsem na ni dobře připraven, mohu o ni individuálně požádat. Berme však tento čas i jako příležitost k delšímu a hlubšímu zpytování svědomí. A jako příležitost pro náročnější přípravu na dobrou svatou zpověď.


Text: Martin Kramara, mluvčí Konference biskupů Slovenska

Autor článku:
TS ČBK